Jak nemít psychologický strach?
Hodně lidí trpí různými fóbiemi a strachem až z něčeho, nebo z někoho, tak třeba i z místa či aktivity. A přitom se takový strach nechá velmi oslabit, až vám nebude škodit a omezovat vás. Tak jak se takového strachu zbavit?
Použijeme k tomu techniku změny submodalit (lajcky vjemů) tak, aby už strach nebránil, nebyl tak silný (ano otupíme emoci strachu).
Jak už asi víte, existují tzv. reprezentační systémy, neboli to jakým primárním způsobem čerpáte informace „do sebe“… vnímáte. A skrze tyto reprezentační systémy můžete pracovat s tzv. submodalitami, tedy částmi vjemů. A abyte přesně věděli, o čem je řeč, vypsal jsem vám pár příkladů těchto submodalit.
Zrakové submodality:
- Pohyblivý nebo nehybný obraz
- Barevný nebo černobílý
- Jas a kontrast
- Vzdálenost umístění
- Obraz plošný nebo panoramatický
- Trojrozměrnost
Sluchové submodality:
- Hlasitost
- Kadence (přerušování, shlukování)
- Tempo a rytmus
- Zabarvení hlasu
- Prostorový dojem
- Místo (odkud se ozývá)
Kinestetické submodality:
- Teplota
- Struktura
- Vibrace
- Tlak
- Pohyb
- Intenzita
- Váha, hustota
- Svalové napětí
A teď už jdeme na samotnou změna submodalit
Tato technika souvisí s daným smyslem. Budu měnit jednu modalitu za její opak. Například, když vidím obraz barevně, převedu ho do černobílého. Pomocí tohoto změním životní dojmy z dané situace. Pro demonstraci vezmu příklad pro studenty, kteří mají strach z nějaké zkoušky.
- Představím si, jak to vypadalo, když jsem byl na zkoušce a měl jsem z ní strach.
- Představím si, kde jsem seděla, kde seděl učitel, co jsem viděla…
- A položím si otázky. Například: Vidím tuto událost jako film nebo jako obraz? Odpověď: Jako obraz. Černobílý nebo barevný? Odpověď: Černobílý. Obraz je blízko nebo daleko? Odpověď: Blízko. A tak dále, co nejvíce otázek, které upřesní danou situaci.
- Potom si představím druhou situaci ve vztahu ke strachu ze zkoušky, ale opačnou, tj. co dělám rád. Tedy například situaci, kdy jsem si jistý. Budu se stejně dotazovat na tuto situaci jako v předchozím případě.
- Vidím tuto událost jako film nebo jako obraz? Odpověď: Jako film. Černobílý nebo barevný? Odpověď: Barevný. Obraz je blízko nebo daleko? Odpověď: Blízko
- Nakonec porovnám své odpovědi. Najdu ty, které nejsou shodné a znovu se dostanu se zavřenýma očima do té situace, kterou chci změnit. V mém případě představa sedím na zkoušce a mám strach. A zase si ji živě vybavím.
- Tentokrát budu měnit modality, které byly rozdílné. Například, v představě strachu vidím černobílý obraz, tak se to budu snažit změnit na barevný film. Tím se změní můj náhled na danou situaci pomocí submodalit.
- Na konci na sobě můžu pozorovat změnu emocí, cítím se lépe, zážitek není tak stresující, nemám takový strach.
- Nakonec ještě udělám test do budoucnosti. Představím si situaci, která teprve bude (za týden mám zkoušku) a neměl bych pociťovat nic nepříjemného. Pokud je to ještě nepříjemné a pořád cítím strach, tak zopakuju ještě jednou změnu submodalit za příjemnější, až celá představa bude úplně v pohodě.
Je to možná takové krkolomné a zdlouhavé, ale jakmile se naučíte znát své protiklady modalit, tedy např. že když něco chci utlumit je mi to příjemnější černobíle viděno než barevně, a/nebo daleko ode mě a zmenšené oproti hned před tím a zvětšeně… můžu měnit modality nejen zpětně při zážitcích, ale i za chodu, tedy v realitě při vnímání. A takovými to technikami mě osobné nedělá problém vlézt pod super ledovou sprchu a ještě si tu brutálně ledovou vodu užívat, nebo vydržet v sauně dvojnásobně déle, než běžní jedinci. Berte to jen jako inspiraci a experimentujte 🙂
Jak vám to funguje? Máte nějaké postřehy?
